Pozitivní myšlení není naivita. Je to disciplína, která mění výsledky.

Někdo říká, že mu přání splnil vesmír. Jiný tomu říká cíl, vizualizace nebo mentální nastavení. Ať už používáme jakýkoliv jazyk, mluvíme o jednom: síle pozitivního myšlení, které – pokud se stane součástí každodenního tréninku – dokáže změnit náš výkon, život i vztah k sobě.

Pozitivní myšlení má svůj základ v mozku. Doslova.

Nejde o žádné ezoterické kouzlení. Pozitivní myšlení je stav, který ovlivňuje naše podvědomí a hormonální reakce těla.

• Když věříme, že něco dokážeme, mozek spouští produkci dopaminu – hormonu očekávání a motivace.
• Při pravidelném tréninku pozitivního nastavení se formují nové nervové dráhy – tzv. neuroplasticita.
• Podvědomí přitom hraje zásadní roli – naše každodenní myšlenky se postupně stávají „základním nastavením“ mozku. A právě tohle nastavení pak filtruje realitu a rozhoduje, co vidíme jako možné nebo nemožné.

Jinými slovy – v co věříš, tím se stáváš.

Disciplína není opakem svobody. Je to cesta k ní.

Věřit v dobrý výsledek je skvělé. Ale bez disciplíny a tréninku pozitivního myšlení zůstane jen u přání. Ve sportu je to jasné – bez opakování, bez pádu a zvednutí zkrátka není posun. Ale stejně to platí i v práci, v podnikání, ve vztazích. Disciplína není o biči. Je o volbě. Každý den si vybíráme, čím krmíme hlavu. A to se projeví i ve výsledcích.

Kde čerpat pozitivní energii?

• Pohyb v přírodě – lesní prostředí prokazatelně snižuje hladinu stresového hormonu kortizolu, zlepšuje náladu a podporuje kreativitu (co třeba Krušné hory, Jeseníky nebo rovnou někam do zahraničí jako třeba do Portugalska na Fisherman’s Trail?)
• Manuální práce – soustředění na fyzickou činnost pomáhá „vypnout hlavu“ a přepnout z analytického módu. A někdy právě tehdy přijde ten nejlepší nápad.
• Silné příběhy druhých – inspirace z knih, podcastů nebo rozhovorů může být spouštěčem změny.
• Ticho a přítomnost – meditace, dechová cvičení nebo jen vědomé dýchání během chůze mají hlubší efekt, než se může zdát.

Vize jako kompas

Pozitivní myšlení neznamená, že je vždy všechno skvělé. Znamená, že i v těžkých chvílích máme směr. Vizi. Kompas. To, co nás táhne dál. Ať už tomu říkáš “vesmír”, “cíl”, nebo jen “vnitřní hlas”, měj ho každý den na očích. Připomínej si ho. A jednej podle něj.

Pozitivní myšlení není dar, který někdo má a jiný ne. Je to mentální sval, který se dá trénovat. A stejně jako ve sportu – čím víc trénuješ, tím víc ti to přijde přirozené. Mysli jasně. Jednej vědomě. A hýbej se – fyzicky i mentálně. Svět pak začne dávat větší smysl.