Horolezectví lze považovat za druh sportu, zvláštní zálibu, pro někoho ale třeba i životní styl nebo poslání. Horolezectví dnes zahrnuje tak širokou škálu činností, jeho zcela přesná definice není možná.
Odvětví horolezectví mají společného snad jen podobné pohyby při postupu ve vertikálním terénu. U některých odvětví existují specifická pravidla lezení.
Horolezectví lze přibližně dělit podle terénu, ve kterém se leze
- lezení na umělých stěnách, obvykle v hale
- bouldering, lezení bez lana obvykle nízko nad zemí
- sportovní lezení krátkých cest na skalách
- pískovcové lezení je specifická varianta sportovního lezení se zvláštními pravidly[1] a způsoby jištění[2] reflektujícími specifické vlastnosti českých a saských pískovců
- lezení v horách
- bigwall, vícedélkové až vícedenní cesty na skále
- lezení ledů
- drytooling, překonávání skalních partií s mačkami a cepíny jako při lezení ledů
- horolezectví v ledovcových velehorách
- výškové horolezectví (ve vysokých velehorách)
- buildering, lezení po budovách a mostech
- závodní lezení, závodí se v boulderingu, lezení na obtížnost (lead), rychlolezení, ledolezení/drytoolingu na obtížnost, ledolezení na rychlost
Boulderující lezec s pytlíkem na magnézium
Horolezci nepůsobící v horách se někdy označují jen jako lezci, ale není to pravidlem. Pro pohyb v horách se také používá označení alpinismus, skialpinismus (kombinace horolezectví a lyžování) a jiné.
Různé podmínky přinášejí různé problémy. Obecně horolezectví v horách přináší náročnější klimatické podmínky, větší nároky na odolnost, větší objektivní nebezpečí. Vysoká nadmořská výška znamená snížený tlak, nedostatek kyslíku a riziko výškové nemoci. Ve sportovně pojatém lezení na skalách, umělých stěnách a boulderingu se zase provádějí různé náročné pohyby („kroky“) vyžadující mimo jiné extrémní sílu a koordinaci pohybů.
Horolezci většinou používají horolezecký materiál k zabránění úrazu a smrti následkem pádu (volné lezení) nebo i k postupu vzhůru technické lezení. Typickými pomůckami horolezecké techniky jsou například lano, karabiny, cepín a expresky bez kterých by se nedalo lézt.
Obecně se horolezectví považuje za nebezpečnou činnost, ale to platí jen pro určité oblasti. Například lezení na umělé stěně nebo po pevné skále s fixním jištěním může být bezpečnější než mnohé běžné sporty, například fotbal.
ZDROJ WIKIPEDIE
