Sopky Českého středohoří
Na poměry Česka je to vskutku dramatická podívaná. Dávno vyhaslé sopky na severu Čech se strmě zvedají k nebesům a genia loci vytvářejí kromě nich i tajemné zříceniny na jejich vrcholech či svazích. V Českém středohoří můžete podniknout mnoho krásných výšlapů, pro návštěvu si rozhodně vyberte dny s výraznou viditelností. Na druhou stranu, i mlhy dovedou být v této krajině úžasné!
Výborné vyhlídkové body najdete v oblasti mezi Litoměřicemi a Ústím nad Labem. Určitě byste neměli vynechat Varhošť (638 m) s kovovou rozhlednou, na který se dostanete po strmé cestě od parkoviště v sedle Průhon. Pěkné vyhlídky spatříte z vrchu Hradiště (545 m) o pár kilometrů dál. Parádní výhled z z hradní zříceniny si můžete užít v nedalekém Kamýku. Ve všech uvedených případech uvidíte jak hluboké údolí Labe, tak nejvyšší vrchy Středohoří.
Štramberk
Městečku dominuje věž Trúba, gotický pozůstatek původního hradu. Ta dnes slouží jako rozhledna. Ulice v „podhradí“ jsou úzké a strmé a některé z nich lemují historické dřevěné roubené chalupy z 18. a 19. století – hlavní důvod, proč byl Štramberk vyhlášen městskou památkovou rezervací.
Okolím města vás provede šest kilometrů dlouhá naučná stezka, která vás mj. přivede k jeskyni Šipka, kde byla koncem 19. století nalezena neandrtálská čelist a také kosti a zuby četných pravěkých zvířat.
Štramberk je známý také díky specialitě zvané Štramberské uši – výrobku z perníkového těsta ve tvaru kornoutu. Podle legendy mají připomínat mongolské obléhání v roce 1241, kdy prý obránci města našli v nepřátelském ležení vak plný uřezaných lidských uší. Mongolové je posílali svému vládci na důkaz počtu zabitých křesťanů.
Hřebenovka Hrubého Jeseníku
Výhled z vrchu Brousek na masiv Šeráku a Keprníku
Jedno z mála pohoří Česka, kde se budete skutečně cítit jako v horách, je Hrubý Jeseník na pomezí historické Moravy a Slezska. Má jasný hlavní hřeben, který převyšuje okolní krajinu zhruba o jeden kilometr a do odlehlých údolí i dnes vstoupí lidská noha jen zřídka.
Přechod jesenického hřebene je dobře začít v dopravně dobře dostupné lokalitě Ramzová (760 m). Přes Šerák se dostanete na jeden z nejcharakterističtějších jesenických vrcholů, nad hranici lesa vystupující Keprník (1 423 m) a dál budete pokračovat přes Červenou horu na Červenohorské sedlo (1 013 m), kde můžete přenocovat.
Druhý den budete táhle stoupat kolem chaty Švýcárna až na nejvyšší Praděd (1 491 m) se zdaleka viditelnou telekomunikační věží. Pro sestup do Karlovy Studánky pak doporučujeme trasu podél Bílé Opavy s lesnatým údolím a s krásnými kaskádami.
Moravská Třebová
Město poblíž historické česko-moravské hranice je podle názvu moravské, ale v současnosti se nachází na území Pardubického kraje. Město bylo proslavené hlavně v 16. století, kdy sloužilo jako centrum humanistické vzdělanosti.
Na dobu rozkvětu dnes upomíná rozlehlé čtvercové náměstí T. G. Masaryka s pozdně gotickými a renesančními domy a také hodnotným morovým sloupem. Jen o kousek dál najdete zámek, vynikající renesanční architekturu, která svoji kvalitou přesahuje hranice regionu. Jeho interiéry jsou přístupné návštěvníkům.
Asi kilometr na východ od středu města se zvedá Křížový vrch (427 m), na který lze vystoupit podél kaplí křížové cesty až k monumentálnímu sousoší Kalvárie. Od nádherného barokního díla je širý rozhled na město i okolí.
Údolí Oslavy a Chvojnice
Na samém jihovýchodě Českomoravské vrchoviny vytvořily říčky Oslava a Chvojnice krásná údolí, která patří k nejpěknějším v Česku. Příliš mnoho návštěvníků tady potkávat nebudete, i když se území, chráněné jako přírodní rezervace, nachází sotva 40 kilometrů od Brna.
Nejhezčí část údolí Oslavy začíná pod bývalým Vlasákovým mlýnem. Turistické značky najdete na obou stranách říčky, ta červená se drží blíže koryta. Každopádně si užijete krásné zalesněné údolí s řadou meandrů, Oslava si tu razí cestu peřejemi přes četné balvany. Trasu oživují dvě hradní zříceniny.
Pěší cesta kolem Chvojnice začíná u nádraží Kralice nad Oslavou a je ještě méně frekventovaná než ta podél Oslavy – potkáte tu nejspíš leda tak pár trampů.
Obě cesty se spojí u Senoradského mlýna. Pokud si chcete užít dramatickou vyhlídku na soutok obou říček, vyšplhejte ještě na strmou skalnatou ostrožnu ke zříceninám Ketkovického hradu (zvaného též Levnov).
Znojmo
Kdysi jedno z našich nejvýznamnějších měst se nachází nad hlubokým údolím řeky Dyje. Rotunda sv. Kateřiny v areálu hradu je výjimečná výborně zachovalými freskami z 12. století, představujícími klíčové scény z historie přemyslovské dynastie.
Znojmo ovšem turistům nabízí mnohem víc. Za návštěvu rozhodně stojí třeba klášter Louka, jeden z největších v zemi, který za komunismu sloužil jako kasárna a dnes je opraven a přístupný veřejnosti. Prohlédnout si můžete i část znojemského podzemí, jehož chodby dohromady měří asi 27 kilometrů.
Krásnou krajinu nabízí jižní okolí Znojma, vždyť Národní park Podyjí se téměř dotýká městské zástavby. Do kaňonu Dyje vede hned několik turistických cest, výborný výhled na panoráma města se otevírá z návrší Kraví hora.
Broumovské stěny
Plnohodnotnou náhradou za přelidněné Adršpašsko-teplické skály a skalní města Českého ráje jsou Broumovské stěny z křídového pískovce. Mezi skalními útvary se můžete toulat celé dny a i na těch nejzajímavějších místech nebude tolik turistů.
Jedny z nejbizarnějších skal si prohlédnete na žlutě značeném okruhu kolem Božanovského Špičáku (773 m). Pískovcové útvary tady mají i krásné názvy, půjdete třeba kolem Želvy, Veverky či Kovadliny.
Zajímavou lokalitou se skalními útvary je okolí Supího hnízda (702 m), kam se dostanete například z Police nad Metují. Od mariánské kaple na Hvězdě, kvalitního díla K. I. Dientzenhofera, se pod vámi otevře nádherný výhled na Broumovskou kotlinu.
Písek
Malebné jihočeské město na řece Otavě proslulo nejstarším dochovaným mostem v Česku. Ale k vidění je zde mnohem víc než Kamenný most z konce 13. století: třeba krásné historické domy na Velkém náměstí, několik kostelů v čele s dominantním chrámem Narození Panny Marie, hrad nebo ojedinělá technická památka – místní hydroelektrárna dnes částečně upravená jako muzeum.
Písek má velkou kulturní tradici, žili zde třeba básník Fráňa Šrámek nebo malíř Mikoláš Aleš. Nepřekvapí tedy, že ve městě funguje bohatá nabídka kulturních programů, mezi něž patří třeba Mezinárodní folklorní festival, letos konaný v závěru srpna.
Až pojedete do Písku, nezapomeňte si vzít pohorky a kola. Přímo z města se dá vyrazit pěšky do Píseckých hor – prvním cílem, který se nabízí, je rozhledna na Jarníku (609 m). Nejen podél Otavy pak vedou dobře udržované cyklostezky.
Novohradské hory
Novohradské hory, odlehlé pohraniční pohoří na česko-rakouském pomezí, se někdy označují jako menší sestra Šumavy. Krásné zalesněné území je jen minimálně osídlené, nejsou tu žádná větší turistická centra ani zábavní střediska. Zůstává jen čistá příroda.
Srdcem české části Novohradských hor jsou pláně kolem téměř zaniklé obce Pohoří na Šumavě (Buchers). Hluboké lesy tu prosvětlují louky či pastviny, toky rašelinných potoků se kroutí přes tůně a občasné malé nádrže kdysi postavené za účelem splavování dřeva. Hned za hranicí, v Rakousku, pramení jedna z největších „českých“ řek – Lužnice (Lainsitz).
Trochu členitější terén nabídne okolí Hojné Vody, malebně položené pod trojicí novohradských vrcholů. Nejvyšší je sice Vysoká (1 034 m), ale spíš se vydáte nahoru na Kraví horu (953 m) opatřenou rozhlednou. Okruh může doplnit na sousední Kuní horu (925 m).
Údolí Sázavy u Stvořidel
Většina toku páté nejdelší české řeky Sázavy směřuje k západu pěkným údolím o celkové délce 225 kilometrů. Mezi nejhezčí části určitě patří úsek mezi Světlou a Ledčí nad Sázavou zvaný Stvořidla, a to díky poměrně prudkému spádu a množství velkých kamenů v korytě. Řeka si tu proráží cestu žulovým masivem Melechova.
Pro návštěvu Stvořidel ideálně zvolte období s vyšším stavem vody, pak se vám naskytne v Česku nevídané přírodní divadlo. A to hodně zblízka, neboť červená pěší značka vede v těsné blízkosti řeky. Sázava za většího průtoku bouří a hlučí, řeka tu vytváří mocné peřeje a rozstřikuje se o velké balvany.
Základní trasa skrze Přírodní rezervaci Stvořidla mezi železničními zastávkami Smrčná a Stvořidla měří asi čtyři kilometry. I další pokračování po toku, až do Ledče nad Sázavou, nabízí pěkný výlet. Pro návštěvu Stvořidel a okolí ideálně využijete vlak.
Kadaň
V těsném okolí tu stojí hnědouhelné elektrárny, krajinu brázdí povrchové doly a o pár kilometrů dál začíná vojenský prostor. Na první dobrou se nezdá, že by taková lokalita lákala k návštěvě, ale v případě severočeské Kadaně je opak pravdou.
Někdejší královské město sice po 2. světové válce dlouho chátralo, ale rekonstrukce po roce 1989 proběhla více než zdařile. Kráse města napomáhá také poloha na svahu nad řekou Ohří, při pohledu od jihu panoramatu dominuje hrad a o kus dál františkánský klášter. Srdcem města je rozlehlé Mírové náměstí s krásným Trojičním sloupem.
Na jižní a východní straně se nachází dobře dochované městské opevnění, které kdysi patřilo k nejmohutnějším mezi českými městy. Z náměstí vede do hradeb Katova ulička, s šířkou necelých 70 centimetrů jedna z nejužších v zemi.
Oblíbená rekreační zóna u Nechranické přehrady, jen pár kilometrů za městem, je navštěvovaná hlavně v létě. Téměř kdykoli se pak dá vyrazit do Krušných hor, které se zvedají na dohled z města.
Brdy
Centrální část Brd byla po desítky let vojenským prostorem a stala se přístupnou veřejnosti až v roce 2016. Včasným vyhlášení CHKO Brdy se podařilo předejít vstupu developerů, území je přístupné pouze pěšky nebo na kole a uchovává si nezaměnitelný ráz.
Mezi nejhezčí části Brd patří okolí Padrťských rybníků, dvojice velkých historických vodních ploch obklopených hlubokými lesy. Dostanete se tam z osady Teslíny na silnici Rožmitál–Plzeň, případně od severu údolím Klabavy. Vděčným výletním cílem je vrcholová planina Toku (865 m), nejvyššího brdského vrcholu, která poskytuje daleké rozhledy.
V jižní části Brd, již mimo bývalý vojenský prostor, je přirozeným výletním cílem Třemšín (827 m) se zbytky středověkého hradu. V okolí se dochovaly pozůstatky původních bukových porostů.
Úštěk
Historické jádro města u Českého středohoří má malebné náměstí obklopené pozdně gotickými měšťanskými domy s podloubími. Na jižní straně zástavba strmě spadá do údolí Úštěckého potoka a nad ním téměř „visí“ Ptačí domky, vystavěné v 19. století italskými železničními dělníky.
Úštěk (dřívějším názvem Auscha) výrazně ovlivnil odsun Němců po 2. světové válce. Město pak léta chátralo, ale v posledních třech dekádách se většinu budov podařilo rehabilitovat.
Úštěk má také krásné okolí, po němž se můžete rozhlédnout od dva kilometry vzdálené Kalvárie u osady Ostré vysoko nad městem. Jezuitská architektura vznikla počátkem 18. století a nedávno byla také opravena. K delším výšlapům se hodí vulkanické vrcholy Českého středohoří, nejbližší je výrazně Sedlo (726 m). Pěkné pěší trasy nabízejí i nedaleké Kokořínsko.
Moravské Kopanice
Domek poslední žítkovské bohyně Irmy Gabrhelové v Žítkové, Moravské Kopanice
Malebnou oblast Kopanic na česko-slovenské hranici tvoří nádherná zachovalá krajina a několik obcí a typických samot. Do všech kopaničářských obcí sice již dávno vedou asfaltové silnice, i tak zde však život v odlehlých údolích plyne pomalým tempem.
Kopanice prosluly tradiční dřevěnou architekturou, řemesly i lidovými zvyky, které každoročně ožívají Kopaničářskými slavnostmi ve Starém Hrozenkově (letos od 14. do 16. července).
Na Kopanice se samozřejmě můžete vydat i jindy. Pokud půjdete pěšky, tak od nejsevernější kopaničářské obce Žitkové přes Vyškovec do Lopeníku našlapete asi 15 kilometrů. Pěkný přehled po krajině získáte z rozhledny na Velkém Lopeníku (911 m).
Holašovice
Holašovice jsou jediné venkovské sídlo na seznamu českých památek světového kulturního dědictví UNESCO. Nachází se v turisticky frekventovaných jižních Čechách, ale jsou tak daleko od všech dopravních tras, že se tam návaly návštěvníků nekonají. Zdejší náves zná alespoň zprostředkovaně většina Čechů, v Holašovicích se totiž natáčelo několik filmů.
Holašovickou náves obklopuje více než dvacítka selských stavení z 19. století. Jde o výstavné selské usedlosti s krásně provedenými štíty. A není to žádný skanzen, stavení jsou obývaná a působí autenticky. Možná se i vy na tu krásu vydržíte dívat dlouhé minuty – a nebude vám přitom vůbec vadit, že toto takzvané selské baroko se skutečným barokem nemá nic společného.
Pokud toužíte poznat Holašovice překypující životem, naplánujte si výlet na dobu konání tradičních Selských slavností. Akce s ukázkami selských řemesel, lidovým jarmarkem a řadou dalších akcí letos proběhne od 21. do 23. července.
