1. Polární den aneb zhasněte, ať můžu spát
Island je jako medailonek zavěšený na šňůře polárního kruhu a díky tomu zde v létě prakticky nezapadá slunce. Pro cestovatele je tedy naprosto zbytečnou zátěží svítidlo jakéhokoliv druhu. Naopak, kdo má problémy usnout během dne a zívat začíná s přicházející tmou, bude muset přibalit masku na oči. Výhodou může být i tmavší stanová plachta, která nepropustí tolik světla. Velmi zrádnou větou se stalo konstatování „Přece už nepůjdeme spát, když je ještě světlo“. Islandské noci se tak proflámovaly jedna radost. Nutno dodat, že díky tomu vzniklo pár náladových fotografií krajiny, které spáči neměli možnost pořídit.
2. Rozhod jsem se léčit lásku lééékořicí
Kdyby Václav Neckář tento hit nazpíval v islandštině, stal by se bezesporu nejoblíbenějším hudebním interpretem na ostrově. Ve spotřebě lékořice (island. lakrís) obsadil Island druhé místo hned za Nizozemím. V obchodě tak najdete limitovanou lékořicovou edici žvýkacích bonbonů Mentos, lékořicovou zmrzlinu, karamely, marcipánovo-lékořicové šneky a dokonce dezerty posypané lékořicovou drtí. A malá otázka za domácí úkol: „Víte, z čeho se lékořicové pochutiny vlastně vyrábějí?“
3. Země tisíce a jednoho vodopádu
Po několik nocí vyprávěla krásná Šahrazád perskému princi o islandských vodopádech. První večer se princi tajil dech, když slyšel o Dettifossu, nejmohutnějším vodopádu stařičké Evropy, nad kterým se vznáší oblak vodní tříště, který poutníci vidí na míli daleko. Následujícího večera přišla na řadu legenda o statečné Sigrídur, která zachránila před zatopením vodopád Gullfoss (Zlatý vodopád). Princ si nedokázal představit, že by mohla skočit do jeho kaskád, které padají do 2,5 km dlouhé rokle ze dvou 70 metrových schodů. Na odlehčenou vyprávěla Šahrazád druhého dne o vodopádu Seljalandsfoss. Vede tam uzounká cestička, po které se dá za vodopádem projít. K nejvyššímu vodopádu Glymur se sice tak dobře dostat nedá, ale zato nabízí pohled na stovky hnízdících buřňáků, kteří svým křikem protínají hukot padající vody. A poslední večer, když už byl princ rozhodnut, že půvabnou vypravěčku pojme za manželku, pověděla mu Šahrazád o posledním vodopádu na jihu ostrova. Skógafoss spadá ze skalního srázu jako svatební závoj a nad ním se klene duhová vstupní brána do vnitrozemí pohádkově krásné země zvané Island.
4. Papuchalk vyprávěl velrybě, že na koni už nikam nejede
Papuchalci a velryby jsou jedním z neodmyslitelných symbolů Islandu. Místní k nim ovšem mají ambivalentní vztah. Ať už se jedná o velryby nebo papuchalky, najdeme je hrdě prezentované na reklamních prospektech, ale i na jídelních lístcích místních restaurací. V jednom přístavu si dáte k obědu velrybí steak a v druhém se vypravíte na pozorování velryb s kapitánem, který vypadá jako správný mořský vlk. Island má společně s Japonskem výjimku ze zákona o zákazu lovu velryb. Ačkoliv je jejím účelem oficiálně pouze výzkum, není těžké najít velrybí maso na jídelním lístku některých restaurací. Koňské maso na něm nenajdete, ale islandský kůň je také určitým specifikem ostrova. Díky geografické izolaci se u tohoto plemene nevytvořila imunita vůči běžným nemocem, a proto je dovoz koní na ostrov přísně zakázán a jejich vývoz je vzhledem k vysoké úmrtnosti nesmyslný. Islandské koně tak neuvidíte nikde jinde na světě, než na jejich rodném ostrově. Krom toho jsou také jediní na světě, kteří mají vrozený mimoklus, tzv. tölt. Ten je pro jezdce velmi příjemný a proto se tu těší vyjížďky na koních do termálních oblastí velké popularitě.
5. Najdi si svůj strom
Navigační turistika za poklady dorazila už i na souřadnice 64° 49′ 50″ s. š. a 17° 59′ 12″ v. d. Geocaching tu zažívá podobně jako jinde v Evropě boom. V současné době je na ostrově kolem 240 keší, které čekají na objevení a stále přibývají další. Proč proto nejet na Island a založit tam pár nových při hledání těch starých? Malá nápověda: od dob Vikingů se na ostrově kácely stromy pro stavbu obydlí, až jednou nastal ten smutný okamžik, kdy dřevo nastojato došlo. V současné době probíhá pomalé zalesňování a tak vězte, že když už se někde na Islandu objeví strom, bude tam i keška.
6. Efjala…Ejafla…Ejflatla…Elafjal…Eyjafjallajökull
Jaká byla poslední slova islandské finanční krize? (Rozprašte můj popel nad Evropou 
Věřitelé, kteří půjčili po finančním zhroucení Islandu 2,1 miliardy USD, posílají spěšné depeše k polárnímu kruhu: Dear Iceland, we said: „send cash, not ash“.
Znáte lepší? Určitě ano! Aby taky ne, když byl výbuch této islandské sopky jednou z deseti nejvýznamnějších přírodních událostí posledních let. Paradoxem je, že na osmibodové škále sopečných explozí, příslušela aktivita Eyjafjallajökull pouze třetímu stupni. Finančně zbídačené zemi tak svitla naděje na umoření nepodstatné části dluhu prodejem suvenýrů, od tělového peelingu se sopečným prachem po pralinky ve tvaru kráteru plněné tekutým „lávovým“ karamelem. Bez toho se obejít dá, ale bez čeho to nepůjde, je túra do Þórsmörku přes průsmyk Fimmvörđuháls, kde rozvášněná sopka rozevřela svůj chřtán do pekla. Treková stezka, kterou po výbuchu zalila láva, už byla přeznačena, ale barevný pahorek, který se z trhliny vynořil, zůstává dál tichým mementem v černočerné krajině.
7. Only in Iceland
Kdysi po e-mailech kolovala série fotografií nazvaná „only in“: u Číny to bylo přelidněné koupaliště, u Austrálie značka nejbližší benzínky ve vzdálenosti 350 km, u Japonska skladný hranatý meloun…
Island mezi zeměmi nebyl. Naprosto neprávem.
Všední den. Jdete si koupit něco k jídlu a na dveřích obchodu visí cedulka. Stejná visí i vedle v kavárně a taky v pekařství přes ulici. Stojí na ní „Z důvodu pěkného počasí zavřeno“.
A spousta dalších fotek, dokud Vám nedojde film nebo karta ve foťáku…
8. Party začíná v potoce v 18:30
Se studeným pivem do horkého potoka – to je název povedeného programu, který uvádí islandská příroda v geotermálně aktivních oblastech. „Pro velký úspěch opakujeme představení každý den. Nepřízeň počasí neohrozí program. Místa na sezení i na plavání. V Modré Laguně je možno podstoupit doprovodný program – omlazovací proces pod nánosem křemičitého bahna a dušení zážitků v parní lázni. Upozorňujeme návštěvníky, aby si sami regulovali teplotu pohybem na levou či pravou stranu potoka, dle horkého přítoku. U hráze začíná v sedm degustace sušených řas, tresky skvrnité a pálenky Brenivín. Dostavte se včas. Koupací čepice není nutná. Při nenadálé přeháňce prosíme návštěvníky, aby si pláštěnkami přikryli své svršky na břehu. Na pozdější reklamace nebude brán zřetel.“
Je jen málo míst na světě, kde se během treku nádhernou krajinou můžete naložit do teplého potoka s vychlazeným pivem v ruce, jako jsme to udělali během našeho zájezdu na Island. V klidu popíjet, debatovat a čekat, až se přežene lehký deštík. Pokud není přírodní laguna rovnou součástí kempu, můžete vyrazit do venkovního bazénu, který najdete v každém větším městě. Vstupné není nijak drahé a před odchodem si můžete vyzkoušet báječný vynález – odstředivku na mokré plavky!
9. Hákarl – antigurmánský zážitek
Islandská specialita vévodící nejvyšším příčkám žebříčků nejnechutnějších jídel světa – to je hákarl. Jde o fermentované, řádně uleželé maso žraloka grónského, které by bez fermentace nebylo pro člověka vůbec poživatelné. K vyrovnání osmotického tlaku totiž tato ryba využívá amoniaku kolujícího v krevním řečišti. Močovinu maso vylučuje celou dobu procesu fermentace – uložené v jámě vykopané v písku, řádně zatíženo kameny. Proces trvá 6 týdnů (léto) až 3 měsíce (zima). Zbytek maso vyloučí během sušení, které zabere další 2-4 měsíce. V dnešní době je tradiční zahrabávání masa vytlačeno stlačováním v prodyšných dřevěných bednách. Pak už může následovat degustace. Islanďané kousky stále čpavkem páchnoucího masa vydatně zapíjejí místní nejznámější kmínovou pálenkou Brennivín. Zda je to dobrý krok můžete uvážit sami s ohledem na fakt, že místní této pálence přezdívají Svarti Dauđi – černá smrt.
10. Důvod důvodů – aneb všechno, co se nevešlo
Určitě mi po návštěvě ostrova dáte za pravdu, že vyjmenovat všechna lákadla severní ostrovní výspy Evropy na deseti prstech prostě nejde. A tak jenom pár, na které si vzpomenu: Houbaři tady najdou svůj ráj – houby tu rostou hojně, houbaři sbírají velmi zřídka. Fotografové – rozmanitost krajiny i počasí vám zaručí pestré fotografické podmínky i snímky. Meteorologové – díky proměnlivému počasí můžete pozorovat všechny klimatické jevy z jednoho ostrova (od polárního dne, polární záře, po lokální mrak, ze kterého prší). Rybáři – mořský rybolov je na ostrově novinkou, na rybářské mapě v podstatě bílá místa, ve vodách se prohánějí hlavně tresky, vlkouši, platýsi, mořští ďasi a halibuti. Geologové, Gurmáni, Vulkanologové, Dobrodruzi a hlavně Turisté, vzhůru na Island!
Autor: Pavla Slepičková
Celý článek:
